10 tipů jak zabavit štěně, aby vám nezdemolovalo byt

První týdny s malým štěnětem jsou radosti, ale je nutno se obrnit také dávkou trpělivostí. A pokud ji nemáte, tak si tuto vlastnost při výchově osvojíte raz dva. Malé štěně bylo ještě nedávno součástí smečky svých sourozenců, kde poznávalo svět svými zoubky. Všechny neškodné hry učí štěňata jaké kousání je to správné, jak různé věci chutnají, zdali se s nimi dá hrát, nebo jestli jsou ke snězení. Jakmile se ale štěně dostane do nového domova k novým páníčkům, má stále tendenci objevovat svět zoubky a jelikož už nemá kolem sebe své sourozence, začíná kousat do všeho kolem a nevynechá ani páníčka

Pro člověka, který má v hlavě iluzi o mazlivém štěňátku, které poslechne a pochopí ihned vše, co člověčí řečí myslí, přijde brzy šok. Mezi prvotní zásady, co by štěně mělo první týdny naučit, patří hlavně: slyšet na své jméno, seznámit se s okolím (s lidmi, pejsky, okolím, ruchem) vědět kde má své místo, misku, postupně chodit na vodítku a vykonávat potřebu venku. Jestliže pejsek bydlí v bytě, pak přijde vhod povel „fuj“. Ne všichni pejsci se snaží byt rovnou zdemolovat, ale přemýšlet dopředu se jistě vyplatí. Nutno podotknout, že pejsci tyto věci nedělají schválně. Jde o malé štěňata, které objevují svět, zjišťují, co mohou a nemohou a na pánovi je, aby mu ukázal pravidla a hranice a ze psa začal vychovávat zdravě sebevědomého jedince, který neohrozí sebe ani okolí. Inspirujte se deseti tipy, kterými můžete předejít různě závažným pohromám.

  1. Klec – Pokud jste si pořídili alespoň trochu temperamentní štěně, s největší pravděpodobností jej budete muset naučit odpočívat. Štěně, spí, vykonává potřebu a hraje si a to několikrát denně a pořád dokola. Jenže pokaždé co je vzhůru vymýšlí co dělat, co prozkoumat anebo ochutnat a to i přesto, že to třeba nebude k jídlu. A jakmile zjistíte, že tento režim se opakuje i 6x denně začnete být unavení dříve než vaše štěně. Proto doporučujeme pořízení dostatečně velké klece. Štěně od začátku učíme, že klec je místo, kde má vlastní osobní prostor, kde jej nikdo neruší. Děti poučíme, aby do klece k pejskovi nechodili, a pejska motivujeme odměňováním, případně krmením v kleci. Můžete do klece přidat i oblíbenou deku, hračky, kokinka a pokaždé, když už raubíření štěněte bude na vás přespříliš, nebo se potřebujete věnovat praní nebo umývání nádobí, ukažte prstem ke kleci slovním povelem „místo“ a psa odměňte. Poté se chovejte klidně a pejska tak naučíte i odpočívat. Případně opakujte. Pokaždé se nemusí něco dít a pejsek si může hrát v kleci klidně i sám. Klec nezavírejte. Není to místo trestu, ale odpočinku.
     
  2. Odstraňte z dosahu nebezpečné věci – Vypadal vás byt před pořízením jako ze škatulky? Tak nyní se situace změní. Zabezpečte kabely za skříňky, do zásuvek pořiďte krytky, závěsy, které sahají, až na zem zkraťte nebo přehoďte za garnýž. Pokud nechcete přijít o své oblíbené boty, pořiďte si uzavíratelný botník, lampičky a nabíječky odpojujte ze sítě, předejdete tak případnému zranění štěněte. Všechny dekorace přesuňte minimálně o metr výše. Vše co bylo na zemi, zavřete do skříní. A rozhodně nezapomeňte zkontrolovat, že veškeré prací prostředky jsou uzavřené a v blízkosti země není nic malého, co by štěně mohlo sníst. Počítejte s tím, že některá štěňata jsou takoví kutilové, kteří vám vyndají lišty se zdi, rozervou papírové krabice a shodí vše, co se dá, ale to k tomu vývoji patří. Přejde to, časem.
     
  3. Spousta hraček – Zajistěte pejskovi spoustu kvalitních bezpečných hraček na kousání. Od plyšáků, přes gumové kruhy a pískací hračky až po přetahovadla. U všech hraček byste měli mít jistotu, že hračku pes nesní, nerozkouše na kousíčky a neublíží si. Kupujte raději kvalitnější produkty, nikoliv ty nejlevnější. Některé hračky jsou speciálně vyrobené na kousání, to pejsci moc ocení. Hračky můžete psovi kupovat postupně a nabízet mu je jako odměnu za poslechnutí nebo přivolání na jméno. Jakmile pes začne hryzat něco, co nemá, přivolejte jej a nabídněte mu hru s přetahováním, aportováním, nebo mu podejte hračku, s kterou si hraje rád sám.
     
  4. Šunková kost, ucho – Postupně bude pes vyhledávat pevnější předměty nežli hračky a to hlavně při růstu zubů, nebo později při přezubování. Jakmile jej bude zajímat více skříň, stůl, nebo židle buďte předem připraveni. Nabídněte psovi šunkovou kost, kterou koupíte ve zverimexu, nebo na internetu. Sušená kost zabaví štěně na mnoho hodin a ještě si k tomu brousí zoubky a prospívá i dásním. Mějte však nad kostí vždy dohled, aby štěně kost případně nerozkousalo na malé částečky. Alternativou může být i ucho. Doporučujeme podávat psovi kost vždy, když jej chcete zabavit a po nějaké době opět schovat. Takto bude kost vašemu psovi vždy vzácná.
     
  5. Naučte psa povel fuj/nesmíš – Pokaždé když pes začne kousat nebo brát předmět, který nemá, řekněte důrazně fuj/nesmíš, odtáhněte jej od předmětu a zabavte hračkou nebo něčím, s čím si hrát může a následně jej pochvalte. Opakování je matka moudrosti. Nejspíše tento povel budete muset opakovat nesčetněkrát, ale výsledek se dřív nebo později dostaví.
     
  6. Kamera – Pokud plánujete štěně po nějaké době nechávat na pár hodin doma samotné a obáváte se zdemolování bytu, vyzkoušejte online kameru, kterou spárujete s mobilním telefonem. Kameru lze pořídit již kolem 1000 Kč. První zkuste odcházet, jakmile je pes unavenější a na kratší dobu, aby si zvykl, že jde o přirozenou věc. Během nepřítomnosti můžete psa sledovat, jak se chová, a po příchodu jej moc pochvalte. Jakmile si pes na odchody a příchody zvykne, intervaly prodlužujte. Kamera má také další výhodu a to pokud pes začne cupovat pohovku, nebo ničit běžné vybavení můžete zkusit i přes kameru na psa mluvit. Můžete tak zabránit ničení nábytku pokud již pes chápe povel „fuj/nesmíš“-
     
  7. Jedna místnost/dětská branka – Pro to, aby pes po čase mohl být sám doma, není nutné, aby měl celý byt sám pro sebe. Vyhraďte psovi jednu místnost, kde bude mít k dispozici vše, co potřebuje a zároveň nejmíň možností na zničení. Inteligentní pejsci a nejen ti, rádi přemýšlejí a zkoumají, a proto je dobré být o krok napřed. Místnost uzavřete dveřmi, a pokud máte mezi místnostmi volný průchod, nainstalujte dětskou branku. V případě, že je pes naučen odpočívat v kleci, z velké pravděpodobnosti bude během vaší nepřítomnosti odpočívat i tam. Nezapomeňte psa před vaším odchodem vylítat/unavit a vyvenčit abyste minimalizovali jeho pohnutky k objevování nábytků a předmětů jen tak z nudy.
     
  8. Noste chvíli staré oblečení – První týdny doma bude s největší pravděpodobností pokousaná celá rodina na rukou i nohou, tričkách i kalhotách. Pokaždé když pes začne kousat do vašeho oblečení, nebo částí těla, ukažte mu hračku a motivujte jej k hraní s ní. Pes pak získá pocit, že hračka je zábavnější. Tento proces budete muset opakovat opravdu mnohokrát a hodně vašeho oblečení toto hraní odskáče. Doporučujeme doma i na venčení nosit oblečení, které je staré, nebo vás jeho zničení nebude bolet. Pozor, někteří pejsci skáčou i po vlasech, dámy mějte vždy gumičku do culíku po ruce J Ale ne na ruce.
     
  9. Dostatečně jej unavte, ale nepřetáhněte – Aby se váš pes doma nenudil, hrajte si s ním venku. Zkuste frisbee, aporty, běh, kolo a to několikrát denně, ideálně po spaní. Nezapomeňte, že jde o štěně a potřebuje s sebou mnoho vody a odměn a také se nesnažte psa přetáhnout náročností, pouze unavit. Pokud váš pes má i po příchodu stále roupy, zkuste hru na schovku, nebo hledání hraček a pamlsků. Pro zvídavé jedince kupte i čmuchací kobereček, ve kterém bude pes hledat pamlsky ve vysokém koberečku, anebo strategickou hru, kde pes bude muset přemýšlet a používat packy, aby se dostal k nastražené odměně. I trénování povelů psa unaví, ale štěně neudrží pozornost zase tak dlouho. Trénujte několik minut 3x denně to je více než dost.
     
  10. Psí kamarád – Jestliže doma již máte staršího pejska, máte napůl vyhráno. Nejenže vaše štěně spoustu návyků okouká včetně povelů, chování, ale k tomu má i dobrou socializaci. Samozřejmě za předpokladu, že váš starší pes je vychovaný a povahově vyrovnaný. Spoustu kousání pak schytá starší člen smečky, který moc dobře chápe, že štěně je jen štěně a často i se mladším parťákem i omládne a třeba se i zapojí do spousty štěněcích her. Pokud doma dalšího mazlíčka nemáte, najděte si v okolí podobně starého pejska (vyrovnaného, neagresivního) s kterým si vaše štěně bude rádo hrát a zjistí hranici svého kousání a energii věnuje do hry s kamarádem, namísto ničení bytu. Nezapomeňte, že k neznámým psům by štěně mělo jít až po očkování proti vzteklině což je nejdříve ve 3 měsících štěněte.

 

K tomu všemu je důležité získat důvěru ke štěněti a posilovat ji. Štěně pak musí znát své postavení ve smečce. Nemůže si samo určovat, co bude dělat a kam půjde, musí znát určité hranice a vědět, že jeho pán je ten, který mu dává jídlo, poslouchá se a za to štěně dostává odměny ve formě slovní pochvaly, pohlazení a pamlsků. Pokud chcete svou důvěru podpořit, zkuste někdy vynechat dávání jídla do misky a místo toho vezměte granule nebo pokud barfujete (tak syrové maso) do ruky a odměňujte štěně po správném provedení povelu v době jezení. Kvalitní chovatelská stanice vám vždy ráda poradí, pokud si s něčím nebudete vědět rady, neváhejte se dotazovat kdykoliv, nikomu to vadit nebude, ba naopak. Štěňátko jste si jistě vybírali dlouho, dovezli jste si jej očipované, se mnoha informacemi, ale výchova je již na vás. Nezapomeňte mimo výchovu registrovat i čip štěněte na webových stránkách, aby bylo dohledatelné, pokud by se zatoulalo. Přejeme vám hodně štěstí a trpělivosti.

Autor:
Zuzana Šimková